Jdi na obsah Jdi na menu
 


  

29.11.2009 AAAAA

Ve čtvrtek nás opět velmi potěšil balíček od paní Miušky Ostradické. Kočičky dostaly dobré papání. Samozřejmě nejvíc chutnaly kapsičky Whiskas v omáčce. Ty zmizely jako první. Dostaly jsme taky ručně malované dózy do našeho charitativního obchůdku. Jen co mi bude líp, musím je nafotit. Teď nějak všechn síly odčerpává chřipka, která nevyležená  přešla v zánět průdušek. 

Medulínek je zřejmě prasátko nebo spíš pořádné prase převlečené za kocourka. Je velmi nečistotný a namísto do záchodku chodí do postele. Všechny odnaučovací fígle zklamaly a tak jsem mu řekla, že to na něj veřejně prozradím. Možná se bude stydět a polepší se. Denně povlékat postel, když je člověk nemocný, opravdu naštve.

Čičulka strávila noc zalezlá ve svém úkrytu pod radiátorem. V domě se prostě moc bojí. Raději by mrzla na půdě, ale nedá se nic dělat. Nemůžu riskovat, že se mi zase nenechá chytit. Potřebuje léky a zítra jde na trhaní zubů. Tak nám držte palce, protože je to kočička hodně stará, tak ať to zvládne. 

_________________________________________________________________________

28.11.2009

Včera jsem byla s Brigitkou a Kamínkem u doktora. Brigitka dostala ještě  přidaná antibiotika, ale vypadá dobře. Hraje si, pěkně jí, tak by to   mělo být brzy v pořádku. V pátek ji čeká přeočkování, tak bych to nerada kvůli nemoci odkládala.

Kamínek se mi v poslední době moc nezdál a špatně jedl. Doktor zjistil zánět dásní. Kamínek dostal taky antibiotika.

 

Obrazek

 

 

 

 

 Kamínek

 

 

 Medulínkovi se daří dobře. Antibiotika má do pátku příštího týdne. Potom by se taky mohl naočkovat.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

Medulínek Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 Dnes se mi po delší době podařilo chytit plachou kočičku Čičulku, která žije v našem domku už po původních majitelích. Údajně má letos 20 let. Před 7 lety, kdy jsme se nastěhovali, to byla  kočička neviditelná. Všeho se bála, ale nejvíc lidí. Na půdě schovávala tři koťátka, která se mi podařilo zachránit. Kocourek se umístil a holky s námi bydlí. Nevím, jaký život Čičulka měla, ale určitě to nebyl život snadný. Trvalo několik let, než se přestala bát mé ruky a nechala se u jídla letmo pohladit, aniž by mě sekla packou. Do domu měla určitě zakázaný vstup a tak se mi ji nikdy nepodařilo přesvědčit, že uvnitř je přeci jen líp a to hlavně v zimě. A tak žije svůj polodivoký život. Pohladit se nechá, ale chytit ne. Jenže jsem si v posledníchdnech všimla, že má potíže zřejmě se zuby. Chytnout se nenechala, abych se jí na to podívala nebo ji vzala k doktorovi. Až dnes, a tak jsem s ní  konečně byla u doktora. Její zuby jsou v hodně špatné stavu a v pondělí jich bude muset doktor hodně vytrhnout. Už dnes dostala antibiotika a analgetika. Jenže jsem ji musela zavřít doma. Má v domě chudinka strach, protože byla z domu vyháněna. A tak se schovává v koutě pod topením a mě je jí moc líto. Kdo ví, co všechno musela prožit, když ani po tolika letech  vlídného zacházení nedokázala zapomenout.

Obrazek Čičkulka

 

 

 

 

 

 

 ____________________________________________________________________

 25.11.2009

 Dnes jsem byla s Medulínkem na kontrole a doktor měl opravdu radost, když ho viděl. Medulínkova váha jde nahoru, průjem i zvracení jsou pryč. Snad se to bude takto dobře vyvíjet i nadále. Dnes si začal i hrát.

Malá Brigitka byla včera u pana doktora, protože zvracela a taky má trochu průjem. Dostala taky antibiotika. Naštěstí jinak vypadá dobře a běhá a hraje si. Snad to nebude nic vážného. Se Šárynkou se stále honí a jejich hrám padly v posledních dnech za oběť dva taliře, jedna váza a jeden korálkový stromeček.

A  aby toho nebylo málo, odpadla jsem i já. Teploty, kašel, rýma, zimnice a sotva lezu. Večerní čištění záchodů, výměna vody, dosypávání granulí a večerní úklid jsem jen horko těžko zvladla. Ještě udělat koťatům druhou dietní večeři a konečně si lehnout. Takže zítra si jdu pro antibiotika taky.   

Držte nám, prosím, palce, palečky i tlapičky, ať je konečně zase líp.

 ________________________________________________________________________

23.11.2009

Dnes ráno jsem byla velmi mile překvapená, jak se Medulínek měl k jídlu. Otevřela jsem dveře od pokoje, kde je v karanténě a než jsem se stačila pro něj ohnout, utekl mi do misky s masem, které měl za dveřmi  venkovní černobílý kocourek. Ani se velkého kocoura nezalekl a už hodoval v jeho misce. Byla to neuvěřitelná rychlost. Jenže syrové maso ještě nemůže, tak jsem ho musela rychle odtrhnout. Dostal svoji rekonvalescenční konzervičku s ryžovými vločkami a zamíchala jsem mu tak malinkou lžičku šťávy ze srového masa. To byly opravdové hody. Snědl všechno a úplně bez přesvědčování. Za noc udělal velký krok k uzdravení. Jsem nadšená, že se takto začal lepšit. Snad můžeme pomaličku začít mluvit o štěstí.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

  

Včera to byl týden, co Micinka odešla za Duhový most. Pořád je tu po ní prázdno. Ale asi  mi posílá štěstí, které sama neměla, aby měl  malý Medulínek, na kterého  ještě všechny kotěcí hry a lumpárničky čekají, sílu svůj boj o život vyhrát. Aby se mohl přesvědčit, že ne každý člověk je zlý, ne každý člověk ubližuje, že v létě bude na zahradě spousta legrace a taky teplé sluníčko, a že by byla velká škoda, kdyby to všechno nepoznal.  

 

Obrazek

_________________________________________________________

21.11.2009

Dnes se Medulínkovi daří stejně jako včera. Jí sám, i když ne mnoho, ale jí. Je stále moc slaboučký a po dlouhém hladovění vyhublý. Má úplně tenké nožičky.

Chvíli se pomazlí, ale brzy se unaví a zaleze si zpět do kukaně, kde spí. Vodu ale pořád pít odmítá a tak pijeme ze stříkačky.

Brigitka se polepšila a dnes jedla rozhodně líp než v posledních dnech.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 Obrazek

 

 

 

Holky Šárynka a Brigitka spí

 

 

Včera večer jsme měli zábavu, spíš kočky měly zábavu. Přinesly z venku myš, která vylezla po závěsu. Seděli na zemi a dívali se, jak jsem lezla na nahoru a chytala myš. Tak nevím, kdo je u nás na chytání myší.

 

 

_________________________________________________________________________ 

20.11.2009

Konečně lepší zprávy. Medulínkovi je líp !!!  Přestává být apatický a snaží se sám papat. Po šesti dnech odmítání jakékoli potravy je to fantastický úspěch. Sice mu musím misku nastrčit až k čumáčku, ale potom trochu líže. Ne mnoho, ale je to stejně velký posun. Dokonce už i vylézá ze své kukaně. Udělal mi dnes velkou radost. Nechci to zakřiknout, ale mám pocit, že se  malými krůčky posouvá z hranice mezi životem a smrtí směrem k životu. Stále ho po dvou hodinách zavodňuji 2 ml. vody. Tekutiny jsou důležité. Tak malé tělíčko se snadno dehydratuje. 

Je to tak milý a sladký brouček, je tak rád na klíně, položí si hlavičku na ruku a přede, je  tak moc vděčný, přesto, že od lidí poznal tak špatné věci. Nevím, nevím, jestli ho ještě někdy budu mít odvahu umístit.

Brigitka bla taky včera u doktora. Nechce moc jíst. Před týdnem byla na očkování. Dostala injekci Zylexisu, tak snad to imunitu posílí. Je to taková malá pusinka, která byla od své mámy odtržena strašně brzy. Měla sotva měsíc.

Moje důvěra v lidi se pomali a jistě deformuje. Včera mi dokonce přišla SMS od jedné zájemkyně na kotě. Chtěla ho poslat v balíku !!! Nevěřila jsem tomu, co čtu, tak jsem se ji znovu ptala, ale je to skutečně tak.. Dostala jsem odpověď, že Česká dráha takto přepravuje živá zvířata. Přeprava je rychlá - 24 hodin ! Nedokážu se představit, co takové zvíře musí utrpět za šok. Když si sama představím, že by mě na den stčili do tmavé krabice, bez jídla, bez pití, bez záchodu, různě se mnou kodrcali a házeli, asi bych se zbláznila strachy.

Děkuji všem příznivcům za držení palečků a tlapiček Medulínkovi. Snad se moje medové koťátko po tom všem, co muselo prožít, zase uzdraví.

 _________________________________________________________________________

 20.11.2009

Tak jsem byla s Medulínkem na kontrole a ještě teď jsem v šoku. Doktorovi se jeho stav nezdál a tak udělal RTG. Medulínek, brouček malinký, má chudáček nalomenou a posunutou hrudní kost, oteklá a zhmožděná játra a bránici a v celé bříšku má výpotek. Co se muselo odehrát během těch dvou dnů, co byl umístěn, si ani nechci představovat. V nejlepším případě na něj musel někdo pořádně šlápnout. Tak bolavé bříško nemůže papat, to je jasné ,že nemá ani chuť k jídlu. Musel si strašně vytrpět a jeho život visí na tenkém vlásku.

 

 Obrazek

 

 

 

 

  

 

 

  

 Držte mu, prosím, všichni palce, ať přežije. Zaslouží si být zase tím hravým medovým koťátkem a kdo, prosím, můžete, přispějte alespoň malou částkou na jeho léčbu. Po drahém léčení Micinky jsme na tom dost špatně. DĚKUJEME

 

_________________________________________________________

20.11.2009

Tak nevím, co s Medulínkem. Pořád se nelepší. Do každého dalšího dne vkládám naději, že bude snad užz konečně líp a pořád není. Medulínek má naprostou nechuť k jídlu. Každé dvě hodiny ho krmím stříkačkou a zavodňuji ho. Naštěstí už nezvrací a podchlazený taky není, ale pokud nezačne jíst je stále na hranici mezi životem a smrtí a stačí malý krůček a bude nejhůř. Nějak mě začala provázet smůla v posledních dnech.  

A pak se řekne umisťovat. Odejde zdravé kotě a vrátí se v zuboženém stavu, kdy ani nevíte, jestli to přežije. Včera přijela zájemkyně o kočičku Tygříka. Přesto, že jsem říkala, že Tygřík půjde z domu až koncem listopadu, má 4 dny po první vakcinaci, chtěli přijet se podívat. Proti tomu jsem samozřejmě nebyla, podívat se na ni jistě můžou. Jenže začalo přesvědčování, že si kotě rovnou vezmou s sebou. Když jsem řekla, ať na ni tedy dva týdny počkaji, urazili se a odešli. Tak nevím, jaký zájem vlastně měli, když nemohli počkat. Předtím mi říkali, že u nich jsou na prvním místěw zvířata. Mrzí mě to, protože stále tvrdili, jaký zájem o Tygříka mají a jak  se bude mít dobře. Všechny ostatní zájemce jsem tedy odmítala.

 

Začínám mít pocit, že se zvířaty a pro ně se pracovat dá, ale s lidmi to prostě nějak nejde. Něco jiného tvrdí a něco jiného potom dělají. Je to šíleně těžké. Všechny si je člověk nechat nemůže a umísťování je čím dál složitejší.

Samozřejmě, že nikdo do lidí nevidí a někdy se stává, že se kotě neumístí dobře. To ale odmítám. Odmítám vypiplávat kotě jen proto, aby se k němu někdo zachoval tak, že mi zemře. To přeci nemá smysl. Nebo toho chci opravdu moc?Předchozí události ZDE                                                                                                                                                                                                               

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář