Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

31.3.2010

Šárynka juž se uzdravila a nožka je v pořádku.

V pondělí byli na očkování Mili a Medulínek. Medulínek snášel očkování dobře, ale Mili včera celý den proležela. Měla jsem už docela strach, ale dnes ráno se najedla a šla na zahradu. Tak je dobře.

Na vyšetření krve byl i Kamínek, protože v poslední době je takový bez energie a taky hubne. Moje obavy o ledviny se potvrdily. Ledviny selhávají a navíc trpí polyglomerulonefritidou. Hlavní část proteinů a glukózy odchází močí a pak tělu chybí.  To je moc špatná kombinace. Kamínek prakticky nemá naději na vyléčení. Bude trvale na kortikoidech a lécích, podporujících činnost ledvin. Bohužel ani tyto léky nedokážou nemoc vyléčit, možná jen zmírnit její průběh. Je to moc smutné. Kamínek má teprve tři roky. Je to moc hodný a nenáročný kocourek, rád se mazlí. Je to milý kočičí kluk a moc mě mrzí, že takto onemocněl. Bohužel to nedokážu změnit a tak se musím snažit, aby jeho poslední část života byla co nejhezčí.

Obrazek

 

Kamínek

 

 

 

 

 

 

 

 

Brigitka dostala v pondělí druhou a poslední Convenii. Za tři týdny snad bude konečně moct být očkovaná.

Obrazek

 

 

 

 

 

Brigitka

 

 

 

 

 V pondělí sjme dostali také balíček od adoptivní maminky Šárynky. Dostali jsme předložky pro kočičky a dobré papání. Šárynce moc chutnalo, ale rozdělila se s nemocným Kamínkem. Je to hodná holka. Moc děkujeme.

 

 

25.3.2010

Tak už zase začala "lovecká sezóna". Ráno bylo doma několik pěkných úlovků - myší, samozřejmě už pěkně naporocovaných. To aby mi ušetřili práci. Jsou to starostlivé kočičky a nemyslí jen na sebe, ale i mě donesou myšku.

Kluci Jerry a Pupíček, kteří byli na trhání zubů už zase krásně baští. Zoubky nebolí a tak se jim ulevilo. Včery byla na trhání dvou zoubků stará kočička Mindička. Spala chudinka až do odpoledne ještě večer byla znavená. ale určitě se jí bude bez bolavých zoubků líp.

Jiříček tu stále moc chybí a nemůžu si zvyknout, že zde není. Byla to osobnost. Snad je mu dobře a hraje si s ostatními někde za duhovým mostem, kde už nejsou žádné nemoci, kde už nemusí brát léky, které tak nechtěl. Pokaždé mi ze čtyř léků alespoň dva vyplivl. Kocourek můj malej, byl mu dopřán jen tak krátký život. 

Blíží se bohužel měsíce, kdy se "lidi" budou zbavovat nechtěných koťátek. Obracím se proto na všechny, kdo by mohli pomoci a mohli  by na nějaký čas poskytnout domov takovému koťátku, než se pro něj najde trvalý domov. Moc by mi to pomohlo.

 

 23.3.2010

Se Šárynkou jsem byla včera u doktora s bolavou nožičkou. Byla statečná a vůbec se nebála- Doktor prohlédl nožku a zjistil pokousání. Vypadá to, že  Šárynka asi chtěla ulovit myšku a ta ji pokousala. Měla na noze takové drobné ranky. Dostala na týden ATB, aby se předešlo vytvoření abscesu.

Jinak jsme dnes měli pracovní odpoledne. Byli jsme na zahradě a uklízeli. Zapojili se téměř všichni. S takovými pomocníky to šlo dobře. Vyhřívali si kožíšky na sluníčku, šplhali po stromech a hráli se vším, s čím jen to trochu šlo. Musím udělat nějaké fotečky a dodat na stránky. 

Chtěla bych srdečně poděkovat všem, kteří nás v posledních dnech podpořili.  Stanislavě Hamákové, Janě Smistíkové, Daně Pilátové. Poděkování také paní Janě Holoubkové za krásné dárečky do obchůdku. Děkuji také velmi všem, kteří mě v posledních nelehkých dnech podpořili a dodávali síly. Velmi si Vašeho pochopení vážím.

23.3.2010

Skutečně všechno jde dál a musím se nad tím snažit povznést. Kočičky mě potřebují. Šárynka dnes byla venku a když přišla, kulhala na zadní nožku. Vůbec na ni nešlápne. Odpoledne ani nejedla. Zítra hned ráno musíme k doktorovi. Ona ráda šplhá po přístřešku, který je na zahradě. Možná jich tam bylo vylezlých víc a ona spadla. Nevím, co se jí mohlo stát, ale rozhodně to vůbec není s nožičkou dobré. Večer jí dám tabletku proti bolesti. S těmi se musí u kočiček hodně opatrně. Můžou se dávat jen velmi krátkou dobu pro jejich vedlejší účinek na játra. Maximálně pět dní. Snad do té doby bolesti ustoupí.

Medulínek našel na zahradě velkou myší díru. To bylo radosti a zkoumání. Lehl si vedle ní a celou přední nožku strčil do díry. Byl celý od bláta.

Ostatní jsou v pohodě a je klid. Mili musí zítra na kontrolu se zánětem v ouškách a Brigitka má Convenii, protože kýchala a má zvětšené uzlinky. Ta jde na kontrolu až za týden.

Jerry a Pupíček už mají tlamičky po trhání zubů zahojené a krásně zase koušou. Jsou to všicni děti chlupatý a člověk musí být neustále ve střehu.

Chtěla bych také moc poděkovat klubu "Zvíře v nouzi", díky kterému tři kočičky našly adoptivní "rodiče". Jsou to Caesar, Šárynka a Kamínek. Jsou to opravdu miláčci a určitě si to zaslouží.  Moc děkujeme. Sama vše nezvládnu a tak jsem moc vděčná všem milovníkům zvířat, kteří mi pomáhají, aby se kočičky měly dobře.

 18.3.2010

A život jde dál. Kočičky skotačí většinu dne na zahradě na sluníčku. Musím se o ně starat, chtějí jíst, potřebují svoji péči, někteří svoje léky. Vše plyne jako kdyby se nic nestalo. Jiříčka jsem včera uložila na zahradě vedle Micinky na slunečné straně. S každou ztrátou milovaného tvorečka se mi jde životem hůř a vše mi připadá těžší, obtížnější. V hlavě se mísí  myšlenky, které bolí s myšlenkami o smyslu toho, co dělám, co jsem kdy udělala pro zvířata dobře a co špatně. Mezi špatná rozhodnutí patří i operace Jiříčka, byť sebelíp myšleno. A tak člověk musí jít dál, pokračovat v tom, co začal, přesto, že se jde těžko. Ale zvířata mě potřebují a věřím, že přinesou novou radost, nový smysl.

Brigitka krásně roste, má teď půl roku. Moc krásně jí a mám tušení, že nebude dlouho trvat a bude mrouskat. Začíná i čurat na různá místa mimo záchodek.  Bude muset příští měsíc na kastraci. Z Medulínka se stává plašánek a když někdo příjde, rychle se utíká schovat za mrazák. To je jeho úkryt. Mili je většinu dne venku na zahradě. Také ostatní jsou plni očekávání jara. Na zahradě ještě leží na mnoha místech sníh, ale už létají včelky. Je kouzelné vidět, jak se Brigitka snaží včelky lovit. Ještě neví, že mají žihadlo. Snažím se z nich dobíjet. Jejich energie je obdivuhodná.    

Děkuji všem, kteří mě podpořili svými slovy v této nelehké době. Je posilující vědět, že člověk není na bolest sám, že jsou lidé, kteří soucící. Děkuji Vám.

 

17.3.2010

Strašně to bolí a moc mě mrzí, že jsem Jiříčka vystavila takovému riziku, které neměl šanci přežít. Moc mě taky mrzí, že na klinice nedokázali odhadnout, že jeho šance na přežití je nulová. Jeho srdíčko to nezvládlo.  Nevím, jak se s tím smířím a jestli se s tím dokážu vypořádat. Práce se zvířaty a jejich zachraňování je přetěžké a přináší člověku nesmírnou bolest a utrpení. Nejsem si jistá, že na to mám ještě síly. Jiříček, miloučký kocourek, naprosto oddaný a hodný odešel. Bude mi strašně chybět. S každým zvířetem odchází i část mého života, energie, kterou jsem do něj vložila. S odchody zvířat se nedokážu smířit, stále mi chybí Světluška a ostatní. Jsou to rány, které se nehojí ani časem. Nejsem ten správný člověk na tuto práci, nedokážu se povznést a jít dál a i když jdu, nesu s sebou všechnu tu bolest. Jakou jsem měla radost, že Macíček našel domov. Každá radost je vykoupena bolestí.

Jiříček zemřel, kocourek tak blízký mému srdci pro jeho vzácnou povahu, něžnou dušičku a neskonalou oddanost člověku. 

Obrazek

 

Broučku můj hodný, byl jsi ze všech mých kočiček nejhodnější a nejněžnější. Odpusť mi, že jsem věřila, že operace ti pomůže. Byl jsi moc slaboučký, neměl jsi tolik sil. Nikdy si to neodpustím.

 

 

předchozí události zde

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jiříček

(Jana Č., 24. 3. 2010 11:35)

Jani, udělalajste vše co bylo možné. Zatím co micunka neměměla žádnou šanci, Jiříček ji měl. Původně nešlo o nemoc ale o vadu, která byla operací léčitelná, uzavřením otvoru v bránici. Nemáte si co vyčítat. Umírat v dušnosti musí být kruté Držím vám palce a všem kočičkám. J.

Jiříček

(Jana, 22. 3. 2010 10:07)

Děkuji Vám všem, kteří jste mě podpořili v této těžké situaci. Ztráta Jiříčka stále bolí, ale Vaše slova jsou pravdivá. Já to stále vidím jen srdce, nikoli rozumem. Ta bolest je věrší než všechny logické argumenty. Ale jsou tu ostatní, kteří mě potřebují a tak mi taky pomáhají se s touto smutnou ztrátou vyrovnat.
Děkuji.

Jano,

(Zuza, 18. 3. 2010 18:47)

je mně nesmírně líto krásného Jiříčka a naprosto chápu Vaší velikou bolest. Přesto Vám ale musím říct, nenakládejte si na sebe viny, které Vám nenáleží! Jakou šanci na život měl Jiříček bez operace? Možná že by žil o pár dní déle, ale jen bůhví, jaké by ty dny byly. Je víc než pravděpodobné, že byste se jen trápila pohledem na trpící zvíře a vyčítala si, že jste měla zkusit operaci, že třeba měl šanci... Vy jste udělala všechno, co jen bylo možné, proto si prosím nic nevyčítejte! My lidi nejsme ani jasnovidci ani žádní páni tvorstva a navzdory našim přáním nerozhodujeme o životě a smrti. Moje babička vždycky říkávala - poruč to pánubohu! A neber na sebe i ty hříchy světa, za které nemůžeš. Proto Vás moc prosím, neubližujte si tím, že se budete nesmyslně obviňovat, opravdu jste jednala v kocourkově zájmu. Přeju Vám ze srdce, abyste se přes tuto nesmírně smutnou zkušenost dokázala přenést, opatrujte se.

Jani,

(Juneau, 18. 3. 2010 18:22)

kocourek bude stále s tebou a ty na něj nikdy nezapomeneš. Ale život se nezastavil a musíš žít přítomností, žádné výčitky. Ostatní kočičky také potřebují tvou pomoc a lásku. Neboj se, zvládneš to!

Jiříček

(Kočkomilka, 18. 3. 2010 8:25)

Milá paní Jano,děkuji Vám za všechno co pro kočičky děláte,moc je mi Jiříčka líto,ale musíte se nějak nad to vše špatné vznést,ostatní kočičky
Vás potřebují i když vím, že je to pro Vás moc těžkéRaději se už k Jiříčkovi nebudu vracet musíte z toho mít velké trauma,které snad jen čas a přítomnost kočiček a jejich láska a Vaše starost o ně Vám vše vynahradí.Nedělejte si výčitky,asi to tak muselo být a buďte hlavně zdravá a silná do dalších dnů. A´t Vám nové jaro přinese více










těstí. Moc Vás zdravím a moc děkuji za vše. M.Pok.