Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fotogalerie - Lukášek 

 

30.5.2010

O Lukáškovi z Velkých Losin  – povídání páté

Tak Vám zase podávám hlášení, milí přátelé. Spíš to ale bude stížnost na paničku. Poklidné dny  a vycházky na zahradu jsou pryč. Naše Brigitka začala mrouskat a náš dům obléhají kocouři. Když jsem byl včera na zahradě, jednoho kocoura jsem uviděl. Vyrazil jsem proti němu s mohutným zamňoukáním a už jsme stáli proti sobě, kocour proti kocourovi, hlavy skloněné  a jen první výpad by spustil rvačku. Byl jsem velmi rozzlobený a rozhodnutý toho kocoura pořádně spráskat. Jenže v tom mě panička popadla a odnesla domů. Vyfasoval jsem domácí vězení. Prý se nesmím prát. Ona neví, jaký jsem bojovník a kolik kocourů jsem už přepral. Večer jsem skákal na okno a chtěl jsem ven, najít toho kocoura a vyplatit ho. Brigitka je naše. A tak jsem musel na noc do koupelny. Velmi jsem se zlobil a náležitě jsem to dával najevo. Nebylo mi to nic platné a tak jsem si lehl  a usnul. Dnes jsem byl celý den doma. Domácí vězení je prý domácí vězení a bude trvat tak dlouho, dokud ten cizí kocour zase neodejde. A tak to vidíte, musím poslouchat. Snad to nebude trvat dlouho. Moc bych chtěl zase na zahradu, na sluníčko. A tak sedím na okně a koukám se ven. Vzpomínám na časy, kdy jsem byl svobodný venkovní kocour a pral jsem se s kocoury. Měl jsem sice svobodu, ale měl jsem i hlad a neměl teplý pelíšek na spaní a nikdo mě nepohladil. A tak se vlastně na paničku už ani moc nezlobím, že teď nemůžu ven. Však se zase dočkám. V úterý by mi měli vyndat stehy a sundat límec. To bude paráda, už se moc těším. A tak mi držte palce, ať to dlouho netrvá a můžu zase na zahradu. a já o sobě dám zase vědět.  

  

29.5.2010

Koťátka nejsou. V kůlně se dělal pořádek a prý si je potom v noci kočka odnesla. Nevím, co si o tom mám myslet. Každopádně mi je z toho hodně zle a ještě víc smutno.

Lukášek byl dnes venku. Jenže k nám na zahradu přišel cizí nekastrovaný kocourek. Zřejmě poznal, že Brigitka mrouská. A Lukášek se s´ním chtěl prát. Rozběhl se proti němu a jak mu to po těch třech nohách šlo. Ještě že jsem stačila rychle zakročit. Lukášek má límec, půl těla oholeného a jen tři nohy. To by dopadlo špatně. Skákal po okně a jen chtěl ven. Musela jsem zpátky zavřít do koupelny. I když je skoro 2 týdny po kastraci mrouskající Brigitka tu obrátila všechno vzhůru nohama. A to měla jít na kastraci. Budeme muset odložit. Snad to nějak přečkáme.  

27.5.2010

Dnešní den by se dal hodnotit jako klidný, nebýt jednoho telefonátu, ze kterého jsem se dozvěděla, že v obci za Jevíčkem je plachá kočička, která má u jedněch lidí v jejich kůlně koťátka. Tito lidé jsou zlí a jen čekají, až koťátka vyjdou z úkrytu a chystají se je zabít. Strašné, čeho je "člověk" v 21. století schopen. Nemám k tomu slov. Každý si jistě představí, jak odporné to je. Vzkázala jsem, že pokud by se tak stalo, podám na ně trestní oznámení a  v sobotu tam musím vyjet. Zřejmě se bude muset vyklidit celá kůlna, je tam prý hromada dřeva a koťata najít. Jen doufám, že mi to dovolí. Taky odchytit plachou kočičku, což bude horší. Je mi z toho smutno, snad to dobře dopadne. Ale kam potom s nimi, to opravdu nevím. Snad se něco vymyslí.

 

Lukášek byl dnes zase na vycházce na zahradě. Už tolik nezkoumal a choval se tam jako doma. Poslušně se mnou zase šel domů. Moc hodný kluk to je, opravdu moc hodný a vděčný.

26.5.2010

 

O Lukáškovi z Velkých Losin  – povídání čtvrté

Kamarádi, tak se zase hlásím. Mám se fajn. Včera mi paní doktorka dovolila sundat pruban, do kterého jsem byl navlečen  a hned je to lepší. Jen límec budu nosit ještě týden, než mi prý vyndají stehy. A taky už nejsem zavřený a můžu mezi ostatní kočky. A představte si, byl jsem včera i venku. Panička mě zavolala a otevřela dveře. Já šel za ní a šli jsme na zahradu. Tam vám bylo pachů. To jsem měl práce, než jsem všechno očichal. Taky jsem musel zanechat svoji značku, aby všichni věděli, že tu teď budu bydlet a že je to i má zahrada.  Když jsem to všechno zvládl, lehnul jsem si na trávu a vyhříval se na sluníčku. Byl jsem šťastný kocourek. Bříško bylo plné a sluníčko mě krásně hřálo. Nám kočičkám stačí ke štěstí opravdu málo. Když mě zase zavolala, šel jsem poslušně a šli jsme zase domů.  Dostal jsem pochvalu, že prý jsem šikovný, že už krásně chodím a dokonce jsem zvládl i dva schody. Jenže to ještě panička netušila, že jsem ještě šikovnější, protože dnes jsem jí utekl kočičím  průlezem. Prý dopoledne nepůjdeme ven, protože prší. Jenže já měl jiný názor a vydal jsem se sám. Dlouho jsem se ale neradoval, protože jsem byl dopaden a odnesen domů.  Neprotestoval jsem, i když si myslím, že déšť by mi neublížil, protože jsem kocourek velmi hodný a taky poslušný.

Takto tedy teď žiji. Jsem spokojený, jsem moc rád, že mám domov , ve kterém se o mě starají a kde mám svoji naplněnou mističku a taky gauč s bezva dekou.  A tak Vám, kamarádi, znovu děkuji a mějte se taky tak dobře.

 

 

 

 

 

26.5.2010

I včera jsem musela Lukáška vzít ven. Je tam moc rád. Všechno prozkoumává a očichává a taky označkuje. Prošmejdí každý keř a dívá se i za plot, co že to tam je. Jinak je stále moc hodný. Už není zavřený a je mezi kočkami. Je opravdu přáteský a začlenění nebyl žádný problém. Byl také včera u veterináře na kontrole. Rána se pěkně hojí a už nemusí nosit pruban. Taky přibral.  Má už jen límec, aby si netrhal stehy. Stále  ho trpělivě snáší. Je to zlatíčko, rád si příjde i pro hlazení na klín. To potom zvedne hlavu, zavře oči a opravdu si to užívá.

Daneček na včerejší noc opět zlobil. Sice nic nerozbil, ale několikrát v noci vyskočil na dveře. Vždycky jsem se šíleně lekla. Však už jsem zmiňovala, že je to zřejmě opice. Ale dnes se asi stal zázrak a Daneček byl celou noc v klidu. Tak se snad dočkám, že dostane rozum. Ven zatím chodit nechce, což je dobře.

Venkovní Moureček už se pěkně zakulacuje a taky nožka se mu hojí.

Pomali musím plánovat kastraci venkovních kocourků, kteří přibyli. Ale až bude mít Lukášek vytažené stehy a až si zase trochu odpočinu. Jsem v poslední dobou docela unavená.

 

 

25.5.2010

Tak Lukášek byl včera venku. No, to bylo radosti. Prošel úplně celou zahradu a označkoval všechno, co se dalo. Vůbec se mu nechtělo zpátky a vycházku vyžadoval ještě večer. Ale tolik času není, i tak mi většinu dne zabere.

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Včera nám také došel balík od paní Unzeitigové. Byla jsem  dojata i její finanční pomocí pro Lukáška. Velmi srdečně za vše děkujeme ! Kočičky balíček převzaly a i Lukášek se podíval, co že to dostal a dostali jsme velmi kvalitní granulky a spousty kapsiček a hračky a dlaší potřeby.

Obrazek

 

 

 

 

Lukášek se jde podívat

 

 

 

Obrazek

 

 

 

A Mikeška s Brigitkou

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

A tak nám to chutnalo

 

 

 

 

 

 

 

24.2.5.2010

Dostali jsme včera první bleskovou zpávu od Barušky. Bude se mít brouček dobře a já jsem za to moc ráda.

Baruška v pořádku dorazila, je úžasná. Hned se dala do průzkumu. Bála jsem se, aby neměla strach a to vůbec nemá. Hned jsem ji přemluvila ke hře. Až se doléčí a doroste kožíšek bude z ní krásná hravá slečna a miláček všech. Miláčkem už je teď :-) Je to láska na první pohled.

 

 

Romanko, děkuji za Barušku, je to Tvoje zásluha, že má skvělý domov.

A  nové paničce Radce také moc děkuji i Juneau za příspěvek na léčbu Barušky.

23.5.2010

Baruška dnes ráno odjela. Věřím, že se bude mít dobře.

Včera se také umístil Ferda. Bydlí nedaleko u starší paní, tak budu mít dobrý přehled, jak se mu daří. Ještě musíme zvládnout kastraci a dodat fotky.

Nějak teď nestihám. Lukášek je úvazek na celý den a i v noci se musí kontrolovat. Zavřený už bývá jenom na noc, aby byl sám a měl klid. Přes den je se mnou a buď mě provází na každém kroku nebo jde spát na okno. Pěkně jí, poskakuje po třech a počítáme každý den, kdy se konečně zbaví své výzdoby, která ho tak otravuje. Léky také pěkně jí a je to vůbec moc hodný a poslušný kocourek. Odpoledne půjdeme  na zahradu. Je to přeci jen venkovní kocourek a ty jeho pohledy z okna mnohé vypovídají. A tak mu musím vyhovět.  

Daneček dnes v noci opět zlobil. Převrátil velkou kytku, i přesto, že jsem ji zatížila třemi těžkými kameny. Možná je to tím, že nechodí ven a nevyskotačí se tam. Ale nechci ho pouštět, protože je hluchý, aby se mu něco nestalo. Přemýšlela jsem,  že už bych ho mohla dát do nabídky, ale je tak splašený a zbrklý, že mám docela obavu, že by to s ním málokdo vydržel. Kouše lidi i kočky jako pes a řádí v bytě jako opice. A tak ještě počkáme. Možná taky až přejde puberta, že se zklidní. 

22.5.2010 

Baruška byla ve čtvrtek a dnes na kontrole u doktora a dostala dva Zylexisy. A zítra jede Baruška na dalekou cestu do nového domova. Odjíždí do Prahy. A tak jí přejme, ať se jí v novém domově daří a líbí.

 

Lukáška už většinu dne pouštím a tak je spokojenější. Zavření sice snáší trpělivě, ale přeci jen je raději v mé blízkosti. Je to nesmírně oddaný kocourek a stále si mě hlídá.¨Na chvíli mi sundávám límec, ale to se po chvilce pustí do trhání prubanu. Chtěl by se celý umýt a pruban mu v tom překáží. a tak musí ještě týden vydržet. Dnes si vyskočil na opěradlo křesla a díval se z okna tak dlouho, dokud neusnul.

Obrazek

 

 

 

 

Lukášek umí vylézt na křeslo až úplně nahoru

 

Obrazek

 

 

 

Usnul na okně

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

S Brigitkou

 

 

 

 

Daneček stále víc zlobí. Sotva večer zhasnu světlo, už to lítá. Včera shodil a rozbil cukřenku. Všude střepy a cukr. Snad někdy dostane rozum, ale zatím to vypadá, že je to právě naopak. Roste z něj skutečný drak. Skáče i na dospělé kočky, se kterými by si chtěl hrát, ale nemá cit a tak se ho začínají bát a utíkají před ním. Jen na Lukáška si zatím netroufá a má z něho respekt.

21.5.2010

 

O Lukáškovi z Velkých Losin  – povídání třetí

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Moji milí lidičkové, kteří mi pomáháte a kterým na mě záleží, jsem doma, mám dostatek dobrého jídla a mám  člověka, který o mě pečuje a má mě rád. Může si snad kocourek  přát víc?  Nikdy jsem neměl nikoho, koho bych mohl mít rád. Teď mám svoji paničku a provázím ji na každém kroku, když mě  vypustí. Chodím  za ní všude, kam se hne, říká mi, že jsem jako cvičený pejsek.  Ale mě je s ní dobře a taky mám strach, aby mi zase někam nezmizela i s tím dobrým jídlem, které mi dává a já zase nebyl opuštěný, hladový kocourek. A tak se snažím, i když to jde  těžko. Na hlavě mám takovou  divnou věc, kvůli které se nemůžu ani lízat, ani si strhnout ten návlek, který mám na těle. Taky mi chybí moje čtvrtá nožka, ale učím se chodit po třech a už mi to trochu jde. Udělám krok předníma nohama a poskok zadní nohou. Jen kdybych neměl ty divné věci na sobě, to by mi to šlo mnohem líp. Vůbec nechápu, proč to musím nosit, ale prý to nebudu mít dlouho. Jen co mi zahojí rána, pak mi to prý sundají.  A tak musím ještě vydržet a být trpělivý kocourek a to já jsem.

Obrazek

 

 

 

 

 

 S Danečkem

 

 

 

 

 

 Předchozí květnové události - zde

 

                                                                                                          

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

přání

(Míla O., 24. 5. 2010 14:30)

přeji všechno nejlepší,ať se Vám vše daří,pevné zdraví a hodně radosti Vám i kočinkám...:)

Děkujeme

(Jana, 23. 5. 2010 16:47)

za přáníčko a budeme se snažit.

Přeju

(Romana, 23. 5. 2010 13:17)

všem kočičkám, hodným i zlobivým, a jejich starostlivé paničce už jen radost a štěstí :-)