Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nemnožte nás, nechceme umírat

18. 9. 2009

                                       

Je kastrace proti přírodě?                                              

                246476_226000727517424_1527072746_n-1-.jpg

 

 Nemnožte nás, nechceme umírat !

 

            Zkrácená verze ke stažení a propagaci

 

 

Odpověď najdeme, když se podíváme   na jaře nebo na podzim do některého ze soukromých  útulků. Uvidíme, jak jsou přeplněné koťaty. Jsou vyhublá a většinou nemocná. Za pomoci lidí, kteří jim dokáží obětovat často i velký kus sama sebe, neboť státních útulků je žalostně málo a tak se  problém  kočičích bezdomovců stále zhoršuje, se snaží bojovat o svůj život. Lidé, kteří se snaží alespoň snížit množství bolesti a smrti, která obrovské množství nechtěných koťat doprovází, musí bojovat navíc  s financemi, kterých se kriticky nedostává, s vlastními fyzickými silami, které jsou omezeny na jedny ruce i psychickým vyčerpáním. Člověka po návštěvě takového většinou soukromého zařízení ještě dlouho doprovází výraz  kotěcích očí. Je v nich nejen utrpení, ale i lidská lhostejnost  k utrpení zvířat. Nutně odchází s otázkou, jak toto utrpení zmírnit.

Na pokraji smrti, šílení bolestí a utrpením, čekají na svoji smrt , nebo záchrance.

 

PROČ??

  

clip_image002.jpg

 

 

 

 

 

I přes to, že je to velmi smutný pohled, je to ta šťastnější část koťat, neboť ne všechna koťata se do útulku vejdou.

Je bohužel běžné, že kočičí populace se reguluje ubitím, utopením, upálením nebo vyhladověním koťat. Je to kruté a navíc krátkozraké  řešení. Kočka,  která přijde takto o svá koťata má velmi brzy novou říji a vše se opakuje.  Koťata se narodí jen proto, aby byli zabiti. Vrazi novorozených koťat se ohánění tvrzením, že kastrace je proti přírodě. Není ale proti přírodě nechat kočku opakovaně  nosit a rodit mláďata, v zápětí  je vraždit a nechat kočku jejímu neštěstí? 

Ti lidštější  koťata nezabíjí, ale nechávají je jejich osudu. Vyhazují je v okolí kravínů, kde se mají  “mít dobře”. Někteří zaměstnanci  těchto zařízení je potom nemilosrdně topí v žumpách, někteří jim naopak nalejí mléko.  Pokud zde koťata přežijí,  produkují další populace nechtěných koťat. 

 

Druhou možností je předávání časti ještě ě malých koťat k různým lidem do různých zařízení. Jejich další osud je nezajímá a věří tomu, že o ně bude postaráno. Snad ani netuší, kolik koťat umře, protože jsou odebrána  předčasně, na průjmy,  podchlazení a červy. Kotě má být u kojící kočky do věku 3 měsíců.  

Ani koťata bezprizorních koček žijících volně v koloniích na tom nejsou lépe. Jejich potomstvo sice nezabije “v souladu s přírodou žijící” majitel,  protože žádného nemají, ale jen těžko hledají  teplé místečko na spaní. Jak vypadá plná miska, neví. Aby uživily alespoň některá ze svých mláďat, jsou ta slabší často zakousnuta jejich matkou.  Ale ani tato nemají zdaleka vyhráno. Větší šanci na přežití mají koťata, narozená na jaře. Ta, která se narodí na podzim  moc šancí nemají. Do zimy nedorostou. Jejich podvyživené matky je dlouho neuživí a tak koťata zahubí  první mrazy. Hladová a vysílená  přimrzají k zemi, kde pomali umírají. Málokdo z lidí, kteří slyší jejich sténání, jim pomůže. Klidně zavřou dveře svého domu. Že za nimi umírá zvíře, jim nevadí. Vždyť koček je přeci dost. Bolesti, která však jejich život provází je mnohem víc.

 

Kočka byla domestifikována před více než tisíci lety zásahem člověka. Dnes nemá přirozené venkovní podmínky a tak jsme se stali zodpovědnými za to, že jsme je k sobě připoutali. Ten, kdo si umí tyto skutečnosti uvědomit  jednoznačně dochází k závěru, že jedině kastrací lze toto utrpení zmírnit.

 

Dalším argumentem pro kastraci koček, obzvláště těch, které jsou chovány jen v bytě, je skutečnost, že antikoncepce u koček je velice riskantní a nefunguje tak, jako u lidí.

 

Má-li kočičí pár 2x ročně po 5 koťatech, je to za 1 rok 10 koťat, za 5 let 15 500 koťat a za 10 let

120 932 350 koťat.

 Ostatní důvody pro kastraci:

 

v  Kastrace je nenáročná operace.

v  Výrazně se sníží možnost přenosu smrtelných kočičích nemocí (slinami při rvačkách).

v  Kočka není po kastraci smutná ani líná a stále chytá myši.

v  Kocouři se neperou, drží se doma. Snižuje se tak množství poranění. Neznačkují svoje     teritorium silně páchnoucí močí. (venku i v domě). Snižuje se pravděpodobnost, že skončí pod koly aut.  Dožijí se vyššího věku. Nekastrovaný kocour se dožívá průměrného věku  2 let.

v  Není pravdou, že kočka musí mít alespoň jeden vrh.

v  Už 6-ti měsíční kočka může zabřeznout.

v  Kastráti  nejsou před ostatními kočkami znevýhodněni. Jejich postavení ve smečce se nemění.

v  Kastrace je pro zvíře prospěšná i psychicky.

Světluška - pro kočky, o.s.